Mafia III je tu a opět čeří vody herních matadorů. První díl nám byl velmi blízký a v srdcích některých hráčů je tento titul nedostižný. Skvělé prostředí, brilantní příběh a jedna z nejemocionálnějších atmosfér, jakou jsme kdy u hry viděli. První Mafie má sice již dva pokračovatele, ale již dopředu vám říkáme, že ani jeden z nich jí nesahá ani po kotníky.
O již druhé pokračování se nyní pokusilo studio Hanga 13, které však narazilo. Zpracovat takto obsáhlý titul není nic jednoduchého a nutno říct, že studiu se nepodařilo vytvořit ani projekt obstojný. Změny ve hře sice nejsou špatné, ovšem vše je nedodělané, nepromyšlené a zbytečně liknavé. A to i přesto, že samotný základ hry tedy příběh a jeho jádro nejsou zas tak špatné. Příběh se totiž točí okolo černého muže v 70. Letech v USA, což nebylo pro černochy příliš šťastné období. Mladík se přidá k mafii a to je asi tak vše co stojí za zmínku.
Příběh je sice rozběhnut dobře, kdy hlavní hrdina je propojen s válkou ve Vietnamu, ovšem brzy se celý příběh zvrhne v bezhlavou honičku po pomstě, která má asi tolik mafiánské elegance, jako pes po kastraci. Hra je plná vulgarit a prostřihů ze soudí síně, ve které jsou monology vedlejších postav a to v mnohem větší míře než bychom chtěli.
Hru by mohl vylepšovat alespoň kombat systém, ovšem ani zde se příliš nezadařilo. Umělá inteligence vašich protivníků stojí za starou belu a ani prvky stealth příliš nefungují. Navíc vás hra neustále nutí jít ve stylu skrytých stříleček stylu GW, tedy neustále se za něčím musíte krýt. Navíc se často opakuje scénář tří protivníků, tedy tlustého chlapíka s brokovnicí, který vám vleze až před mušku, blázna se samopalem, kterému krýt se vůbec nic neříká, no a nakonec jejich krytí, který se kryje tak moc, že vylézá až v momentě, kdy jsou všichni ostatní pobiti.
Abychom však jen nekritizovali, pochválit musíme zcela určitě soundtrack, který hru drží jakž takž při životě. To je ovšem asi tak vše.
